Jedná se o rodinnou vilu, kterou ve 30. letech vlastnil MUDr. A. Klatt. Rekonstrukce započala před pár lety, teď už práce vrcholí. Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou změnu stavby ve středu obce, zajímalo mě, čemu bude nadále daná stavba sloužit.
Protože majitelka přestavuje dům načerno bez stavebního povolení, byla dle stavebního úřadu vyzvána k dodání projektové dokumentace a dodatečnému povolení stavby. Dle katastru nemovitostí se jedná o bývalou majitelku penzionu Na Staré poště v Loučné nad Desnou. Tento penzion sloužil především pro pořádání svatebních oslav.
Lze tedy předpokládat, že tento dům stavebně upravuje i pro tyto účely?
Pokud tomu tak opravdu bude a každý víkend od jara do podzimu se budou pořádat venkovní svatební oslavy ve středu obce, jakým způsobem bude efektivně zajištěn noční klid? Oslava bude ukončena ve 22:00 hod a všichni se rozejdou domů? Určitě víte, jaký hluk způsobí hlouček lidí na zahradním grilování, což teprve sto svatebčanů, kteří si chtějí užít tento den.
V žádném případě nejsem proti podnikání a rozvoji obce, ale pokud se jedná opravdu o svatební byznys, což nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil, tak se asi máme na co těšit.
Radka Kalbáčová
Zdroje: katastr nemovitostí
Měú Šumperk – odbor stavební
fotografie z knihy Historické toulky Šumperskem II - autor Drahomír Polách
https://www.mujdum.cz/rubriky/stavba/zakon-v-praxi-stavba-na-cerno_728.html
OdpovědětVymazatTen, kdo provádí novou stavbu bez potřebného stavebního povolení, dopustí se podle § 178 odst. 1 písm. k) stavebního zákona přestupku, za který je možno uložit podle § 179 písmeno c) uvedeného zákona pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokud zodpovědný pracovník stavebního úřadu tuto skutečnost ignoruje, tedy nevede s „černým stavebníkem" přestupkové řízení odpovídajícím způsobem, vystavuje se podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a příslušnému trestnímu stíhání. Třeba k tomu dodat, že vzhledem k možné zákonem stanovené výši pokuty, která odráží společenskou nebezpečnost podobných chování, jsou pak pokuty ukládané (pokud na ně vůbec dojde) ve výši pouhých procent z uvedené částky skutečně podezřelé. Jsem sice ten, kdo u Ústavního soudu úspěšně inicioval zrušení minimálních výší pokut (přitom tehdy značně vysokých, neboť byly stanoveny ve výši 50 % možné výše pokuty) ukládaných ještě podle dřívějšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., nejsem však zastánce toho, že by se mělo od správního trestání ustupovat tam, kde je to třeba.