Jaroslav Dietl by nám ji mohl závidět. Myslím tu u
bývalého obecního úřadu, která jde postupně ale jistě k zemi.
Nenutím nikomu názor na onen
obchod, jen si dovolím nabídnout mou úvahu k tomuto tématu.
Střed Rapotína se
na týden ocitl přinejmenším bez čerstvých rohlíků a
štíteckého chleba. To týdenní vakuum mi připomnělo, jaký je i
v dnešní době obchod ve středu vesnice důležitý prvek
vybavenosti. Bohužel s koncem staré prodejny končí i fungování
pana Jahna v roli provozovatele. Asi to již není tajemství.
I dnešní
redukovaný sortiment provizorní prodejny, zvýrazňuje vesnický
fenomén, o který snad jen prozatím střed Rapotína přišel.
Fenomén v podobě obchodu se smíšeným zbožím, který má kořeny
v divokých ale dle mně svobodnějších 90. letech. V době typické
pro podnikatelské nadšení i průměrného člověka na vesnici. V
době, kdy se i v Rapotíně našli lidé, kteří se nebáli z
garáže u Kunčarů udělat soukromý obchod navzdory konkurující
Jednotě o 400m vedle. Té, do které po pár letech úspěšného
„pulťáku“ přesunuli svou živnost.
Dvojce živnostníků
(jistě i jejich rodin) překonala i příchod korporátních
prodejců do Šumperka, kdy jiné obchody i v Rapotíně končily.
Myslím, že prodejny, které se udržely, za to vděčí entusiasmu,
snad i určitému masochismu ze strany majitelů, kdy je bylo možné
vidět v obchodě každý den. Pamatuji si i manžele Jahnovi
rozdávající po povodních v 97 chleba u KD, i když sami měli dům
pod vodou.
Cenou zboží se
řetězcům ve všem nevyrovnali avšak nabídkou dokázali kolikrát
i překvapit, třeba výběrem DVD u pokladen:-). Zrovna zmiňovaná
samoobsluha byla zbožím narvaná k prasknutí a v době Covid
lockdownu v ní člověk nakoupil skoro vše potřebné. Za to jsem
jim vděčný.
Pointa je
ale jinde. Cena a sortiment jsou sice důležité faktory úspěchu,
ale na vsi to není tak úplně vše. Obchod ve středu obce si totiž
vytvořil svůj Genius loci. Svérázné prodavačky, ukryté poklady
v drogerii, družný pan Jahn (jediný chlap v ženském kolektivu:))
– i to z ušmudlané budovy udělalo místo pro socializaci obyvatel,
které návštěvností v součtu strčilo do kapsy kostel i fotbal.
Nic proti :-)
Jistá
přizpůsobivost v nabídce zboží na vyžádání i sezónní akce
„kapr/makrela“, apod. tak trochu nutili odpustit dlouho
chybějící terminál na karty i ovoce ve stavu těsně před
kompostací.
I když nemám rád
nakupovaní, naučil jsem se mít ten obchod rád, protože díky
lidem, kteří ho provozovali, nebyl anonymní. A právě díky
hovornosti personálu a ostatních nakupujících jsem občas
nezáměrně zaslechl rozhovory, které dělají vesnici vesnicí. Zdálo by se, že jde jen o obchod, ale pokud by tu nebyl, o výše uvedené bychom asi přišli.
Mohu jen vyjádřit
naději, že paní prodavačky vydrží a obnoví tradici obchodu
narvaného po strop vším, co třeba v neděli ráno akutně
potřebujete k uvaření obědu, protože jste to zapomněli koupit v
Kaufu.
Zkoušeli jste si
někdy cíleně všímat kolik služeb máme k dispozici v obci?
Poslední dobou totiž není opravdu třeba vždy jezdit pro každou
prkotinu do Šumperka.
Nejenom obchod, ale
i jiné služby zde v Rapotíně určuji kvalitu života v obci. I
prodavač/ka, kadeřnice nebo hospodský utváří kulturu vesnice.
Semafor je
provizorní, takže jsme stále vesnice.
Martin Kalbáč
Komentáře
Okomentovat
Diskuse je vítána. Internet však není tak anonymní, jak se může zdát, proto děkujeme, že diskutujete v mezích slušného chování.